Ájurvédská strava pro děti

08.03.2021

Strava pro děti by měla být podle ájurvédy odlišná od stravy dospělých, měla by poskytovat nejen dostatek energie, ale rovněž podporovat růst všech tkání v těle. Často slýchávám, že děti mají "kachní žaludek" (je tím míněno, že mohou sníst cokoliv, v jakémkoliv množství a kombinacích). Není to pravda, je to omluva (výmluva) matek (či jiných rodinných příslušníků) pro jejich neschopnost (nebo nevědomost?) stravovat dítě alespoň částečně zdravě. Dětské žaludky jsou naopak velmi citlivé, což je patrné z faktu, že bolesti břicha patří mezi nejčastější obtíže v dětském věku (postihují 10-25 % dětí školního věku) a jsou nejčastějším důvodem návštěvy ordinace dětského gastroenterologa. Dalších 15 % dětí trpí bolestmi břicha, jež neovlivňují denní aktivitu, nebo nejsou vyšetřeny lékařem. Vzhledem k tomu, že 80% dětských nemocí má podle ájurvédy kořen v trávicím traktu, měla by být způsobu stravování věnována zvýšená pozornost. Nehledě na to, že nesprávné stravovací návyky si sebou dítě ponese dále do dospělosti.

Obecně by se dítě mělo stravovat v souladu s případnou momentální nerovnováhou (pokud je např. dítě zrovna nachlazené, je dobré se vyhnout jogurtům, mléčným výrobkům, sladkostem, pečivu), ročním obdobím a jeho prakrti, a to přesně v tomto pořadí. Obecně jsou pro děti doporučované madhura dravyas (sladké položky), čímž nejsou míněny sušenky a čokoláda, ale např rýže a mléko (zředěné před podáním). Měly by se vyhýbat naopak položkám co jsou příliš mazlavé, suché, příliš zahřívací a těžké.

Spousta rodičů mě na seminářích ptá, jestli jsou děti skutečně schopné jíst ájurvédskou stravu a jak je to naučit, když se dosud stravovali typicky českou kuchyní. Já odpovídám: pomalu a nenásilně, nabízejte, ale nenuťte. Snad by se to dalo shrnout do několika bodů:

1. Vyvážený oběd v poledne konzumovaný s hladem

Pokud dítě začne v 11 hodin hlásit, že má hlad, je to dobré znamení a je třeba začít urychleně vařit oběd, nikoliv mu dát kousek buchty. Jak všichni víme hlad je nejlepší kuchař - hýčkejme tedy (krátkodobý) pocit hladu už u dětí.

2. Svačina aneb i trávicí systém si potřebuje odpočinout

Děti se vyvíjí a rostou, budou proto potřebovat častější porce jídla než dospělý člověk. Nicméně častým zlozvykem dětí (a zejména matek) je neustálá konzumace rádoby zdravých potravin (kukuřičné, rýžové křupky, sušené ovoce, sušenky či mixy ovoce) při jakékoliv činnosti. Dítě se vyvíjí, potřebuje častější porce jídla (zejména dítě s váta prakrti), ale soustavná konzumace stravy bez možnosti odpočinku trávicího systému , povede jen k trávicím problémům (ať je podávané jídlo jakkoliv "zdravé"). Matky mají často z hladu dítěte iracionální strach a tak ho preventivně cpou vším možným. Přejedené dítě pak často neobědvá (k podivu matky) a kolem 3 hodiny se už shání po dalším "brumíku či kremáčku". Ve 21. století v České republice však mnohem víc problémů vzniká nikoliv z hladu, ale z nadměrné konzumace nekvalitního a nesourodého jídla.

3. Včasná večeře

Večeře by neměla být příliš pozdní, aby dítě nešlo spát s plným žaludkem. Spánek potom nebude dost kvalitní, jídlo se nestačí strávit a povede k nepravidelnému vyměšování a absenci ranní stolice, což může být příčina ranních bolestí končetin často mylně interpretovaných jako "růstové bolesti".

4. Hřešte ale s rozumem

Pokud nechcete, aby vaše dítě nejedlo určitou potravinu, nejlepší způsob jak se tomu vyvarovat je ji doma prostě nemít. Nicméně, zákaz jakékoliv potraviny způsobí, že ji děti budou o to víc chtít. Nechte tedy děti (pokud vyloženě netrpí určitými problémy) ať si dají jednou za čas nutelu, lentilky, párky, hranolky, pizzu či gumové medvídky u babičky či vašich přátel. Občasnou zátěž zdravý systém snese, děti nebudou mít pocit, že nikdy nemají něco, co ostatní děti (bohužel) běžně jedí a nenarušíte tak důležité vztahy mezi prarodiči kritikou jejich stravy. Někteří odborníci říkají, že dodržování ájurvédské stravy z 51% stačí jako prevence zdravotních problémů. Paní doktorka Zisková doporučuje dodržování alespoň ze 75%, aby se pokryly i případné nečekané situace.

5. Nemusí být všechno hned aneb i malé krůčky se počítají

Dejme tomu, že vaše dítě rádo snídá "křupinky" (průmyslově zpracovanou sladkou mouku) se studeným mlékem. Prvním krokem by mohlo být mu mléko ohřát (zejména v zimě) a druhým krokem přidat mu do mléka trochu kardamomu, třetím krokem pak: "Jejda, už tu mám jen malou mističku křupinek, můžeš zkusit druhou mističku s čokoládovou ovesnou kaší?"

Jiným příkladem může být konzumace oblíbeného jídla v méně nevhodnou dobu - krupičná kaše se např. hodí mnohem víc na snídani než na oběd či večeři.

6. Instinkty dítěte jsou často zdravé

Nenuťte dítě do jídla, pokud ho odmítá. Většinou má k odmítnutí důvod a hlady nejspíš neumře. Mohlo sníst špatnou kombinaci předchozí den a tělo si samo říká o dočasný půst, může bojovat s začínající virózou nebo nemocí. U velmi malých dětí ( s ještě nenarušenými instinkty jsem vypozorovala, že se často potřebují první vykakat než pozřou další jídlo - respektujte to). Rovněž může mít dítě prostě jen jinou prakrti než vy a tudíž jiné vnímání (např. hladu, tepla, stresu či vhodnosti určité potraviny). Krásně to vystihuje příklad mého dědy, který vždy v létě ironicky říkával (aby měl od babičky klid): " Děti oblečte se, babičce je zima."

7. Pitný režim

Nedostatečný pitný režim u dětí zvyšuje suchost v organismu, snižuje imunitu a vylučování toxinů. Podle ájurvédy se však všechno v těle (i voda) musí strávit. Množství vypité vody závisí na prakrti dítěte a míře pocení. Pokud dítě je velmi žíznivé k večeru je jasné, že přes den byl pitný režim zanedbán.

8. U jídla se pouze jí

Nedívá se u něj na televizi, nečte se u něj, ani se u něj nechodí a už vůbec se u něj nehraje. Pokud koupíte dítěti v pekárně koláček, posaďte se před pekárnou na lavičku a počkejte až si to dítě sní. Čím nevhodnější potravina, tím s větším vědomím by měla být pozřena (a to platí i pro vás!!).

9. Zapojte dítě do přípravy jídla a udělejte z toho příjemný rituál

Vyberte spolu v časopise nebo knize podle lákavých obrázků, co budete vařit. Zeptejte se dítěte, co by si dalo na oběd, na co má chuť. Děti rádi drtí koření, míchají, sesypávají a patlají kuličky. Co si navaří si pak rádi i sní. Rovněž rády prostírají a zdobí stůl, mají rádi básničky pro přání dobré chuti. Nemusí to být nic velkého, jednoduché přání mojí přítelkyně učící ve zvláštní škole: "dobrou chuť mňam" za současného držení se za ruce proniklo do celé naší komunity a s radostí ji praktikujeme i bez dětí.

10. Separujte hromádky na talíři

Když jsem vařila v lesní školce, zjistila jsem že děti mají rády na talíři oddělené hromádky (rýže, zeleniny, luštěniny, kdy mohou jasně definovat, co to je), pokud je tam něco co jim nechutná, vynechají jen hromádku nikoliv celé jídlo.

11. Mixujte a zaujměte

Zeleninové polévky (zejména se zeleninou, kterou děti moc nevyhledávají) je lepší mixovat a nasypat do nich něco křupavého (osmahnutý chléb). Informace typu, tahle polévka je kouzelná, čůrá se po ní červeně, způsobila nejednou prázdné talířky i u malých odpůrců červené řepy.

12. Nelžete

Neříkejte dětem, že v polévce ROZHODNĚ není např. celer, když tam celer je. Nejsou hloupé a příště ani neochutnají. Vycházejte z toho co mají děti rády a upravujte přípravu - pokud mají rádi brambory např. zapečte je s cizrnou, kořením a lilkem. S kořením začněte se stopovým množství a postupně vpašujte víc a víc.

13. Buďte příkladem

Poučovat dítě, že má jíst u stolu, když vy sami večeříte v křesle u zpráv vyzní dost nevěrohodně. Pokud rodiče sami určité zásady nedodržují, je zcela hloupé a zbytečné chtít to po dětech. Pokud je automaticky dodržujete, nemusíte to po dětech ani chtít, sami vás budou kopírovat.