Zdraví není v
ájurvédě definováno jako pouhá absence nemoci, ale jako prosperita na úrovni
fyzické i psychické. Na každého jedince v ájurvédě nahlížíme individuálně na
základě převládajících elementů (země, vody, ohně, vzduchu a éteru) v těle a
mysli. Ájurvéda hovoří jazykem "dóš": země s vodou tvoří v těle stabilitu neboli kaphu, voda s ohněm
je zodpovědná za sílu přeměny tzv. "pitta"
a vzduch s éterem řídí v těle veškerý
pohyb.
Tyto dóši mají však
tendenci se vychylovat v interakci s vnější i vnitřním prostředím.
Přílišné cestování například vychyluje vátu a projevuje se jako zácpa,
plynatost, úzkost či nespavost. Přílišné horko v létě vychyluje pittu a
může se manifestovat jako opakovaný zánět, krvácení, podrážděnost či vyrážka.
Přílišná konzumace sýrů a mléčných výrobků bude zvyšovat kaphu a může se
projevit jako zahleněnost a těžkost.
Je zajímavé, že
ájurvéda zmiňuje tři hlavní příčiny vzniku nemocí:
- Prohřešek proti vlastní moudrosti (nezdravé stravování
a životní styl, nedostatek spánku, potlačování emocí), to vede k vychýlení
dóš
- Nevhodné používání smyslů (přejídání se, hlasitá
hudba, sledování obrazovek počítačů) narušuje nervový systém
- Působení času, změny ročních období
Léčba v ájurvédě
nespočívá v ničem jiném, než v opětovném vyrovnání nerovnovážných elementů
(dóš) za pomoci úpravy stravy (áhára), životního stylu (vihára) a případném
odstranění nečistot (ámy) z těla.
Ájurvéda je především
systém preventivní, neb "moudrý jest ten, který nemocem předchází".
Liší od klasické medicíny zejména tím, že neléčí nemoc, ale člověka, který
nemoc má (tudíž různí lidé se stejnou nemocí mohou mít odlišnou léčbu), vždy se
snaží odstranit příčinu a vyžaduje aktivní spoluúčast pacienta. Samotné nemoci
jsou v ájurvédě klasifikovány podle závažnosti do čtyřech kategorií, přičemž
některé jsou označovány jako neléčitelné, neb jak říká moudrý doktor Lad
"ani Bůh nemůže porušovat fyzikální zákony", pokud je však v člověku
vůle a chuť žít ájurvéda vždy léčí.